Tento text vám nedá odpověď na otázku, kam sazby půjdou. Dá vám něco užitečnějšího: seznam věcí, podle kterých se to rozhoduje, abyste se nemuseli spoléhat na dojmy z titulků.
Dvě věci, které guvernér jmenoval
1. Jádrová inflace očištěná o energie
Ne ta inflace, kterou vidíte v novinách. Ta celková obsahuje potraviny, palivo a energie — tedy položky, které skáčou podle světových cen a s domácí ekonomikou mají málo společného. Jádrová inflace tyto výkyvy odfiltruje a ukazuje, jestli zdražování prorostlo do zbytku ekonomiky.
2. Její momentum, ne roční číslo
Toto je detail, který se skoro nikde nevysvětluje. Centrální banka nesleduje jen meziroční číslo, ale tříměsíční klouzavý průměr — tedy jestli zdražování zrychluje, nebo zpomaluje právě teď. Meziroční údaj je zpětné zrcátko; momentum je pohled dopředu.
A jak se dívá na inflaci obecně
Michl se k inflaci staví monetaristicky. V rozhovoru to shrnul větou „Inflace je vždy o penězích, o zadlužování a o množství peněz v oběhu." Říkal to ale ve chvíli, kdy vysvětloval, odkud se vzala inflační vlna z let 2022 a 2023: v roce 2017 se podle něj peněžní zásoba zdvojnásobila a ta přebytečná zásoba peněz se do cen promítla později.
Ty dvě věci stojí za to nezaměňovat. Jako podmínku pro zvýšení sazeb jmenoval ty dvě výše — jádrovou inflaci bez energií a její momentum. Množství peněz mu slouží k vysvětlení příčin, ne jako spouštěč rozhodnutí.
Praktický převod
Když příště uslyšíte, že „inflace klesla", není to samo o sobě zpráva o sazbách. Ptejte se na jádrovou inflaci bez energií a na to, jestli zrychluje. Když roste, riziko není v poklesu sazeb, ale v jejich zvýšení.
Proč levný benzin není práce centrální banky
Michl to řekl bez servítků: centrální banka tady není od toho, aby zajistila levné palivo nebo energie — a nikdy je nezajistí. Když zdraží nafta, není to důvod měnit sazby. Nástroj, který má centrální banka k dispozici, na světové ceny komodit prostě nedosáhne.
Stejně tak zmínil, že rozpočtové deficity jsou proinflační: čím větší schodek, tím větší tlak na růst cen — a tím menší prostor sazby snižovat.
A co hypotéky? Ty se řídí ještě něčím jiným
Tady je věc, kterou většina článků plete. Sazba hypotéky se neodvozuje přímo od základní sazby ČNB. Banky ji staví hlavně na úrokových swapech — tedy na tom, kde trh očekává sazby za pět nebo deset let, podle délky fixace.
Proto se stává, že centrální banka drží sazby beze změny a hypotéky mezitím zdraží nebo zlevní. Rozhoduje očekávání, ne dnešní rozhodnutí. A právě proto nemá smysl načasovat hypotéku podle zasedání bankovní rady — v ceně už je to dávno započítané.
Chcete vědět, co to znamená pro vás konkrétně?
Napište mi a ozvu se. Obecné články jsou jedna věc, vaše čísla druhá — a ta se dají projít během jednoho telefonátu.
Nechat kontakt +420 725 032 139Zdroj: Aleš Michl, guvernér České národní banky, rozhovor pro podcast Insider, 18. 5. 2026. Formulace jsou parafráze, ne doslovné citace.
Obchodní sdělení. Text má informační charakter, nejde o nabídku ani o osobní doporučení a neobsahuje předpověď budoucího vývoje. Konkrétní podmínky vždy závisí na posouzení konkrétní banky. Jan Roztočil, IČO 76037061 · vázaný zástupce Broker Trust, a.s. · pod dohledem ČNB.